Zkáza města Mordheim. Myslím, že není třeba cokoliv jiného dodávat. O hněvu a trestu Sigmara, boha vševládného,
bylo už popsáno svitků, papírů i kůží. Do celého Starého světa i dál se rozletěla tato strašná zvěst.
Uprostřed Kislevu zastihla v plné práci i malou skupinku žen z Řádu milosrdných sester Sigmarových.
Pod vedením matky představené Sigmarslavy zde pomáhaly chudým a trpícím, učily a staraly se o děti nomádů.
Vykonávaly tedy činnosti, kterým zasvětily svůj život pro větší slávu Sigmara.
Ve svém volném čase se dále vzdělávaly a cvičily se v boji. Neboť i to toto umění sestry mnohdy upotřebily.
V onen den, kdy k nim dorazila temná novina, svolala Sigmarslava všechny sestry i novicky k poradě.
Musely provést těžké rozhodnutí, zůstat zde nebo se vydat urychleně do kláštera v Mordheimu.
Slyšely, že on jediný unikl zkáze. Ani na okamžik nepochybovaly, že je to důkaz lásky a přízně Sigmarovy vůči jejich
Řádu a že jen vytrvalé a neustálé modlitby k němu zachrání lidstvo před zplozenci pekla.
Porada jeptišek byla náhle přerušena. Hluku, který již hodnou chvíli vzrůstal, do teď nevěnovaly pozornost. Kislevští pastevci hlučí kdykoliv mají příležitost.
Než se nadály celý stan byl v plamenech a : „Upalte je čarodějnice! Ony za vše mohou! Jen kvůli nim se Sigmar rozhněval! Urazily ho ty čarodějnice!!! Už jim nestačilo ta jejich kacířská služba v chrámech, chtěly i na říšský trůn ženu!!! Smrt čarodějnicím! Vyobcovat z církve a upálit!!!"
Křik plný nenávisti Sigmarslava hned poznala: „Sigmar nás ochraňuj! To jsou templáři! Co to má znamenat? Velký Theogen splnil své hrozby?".
Uchopila své zbraně a „zaútočila" na jednu plachtu. Látka zapraskala a objevil se otvor. Žádná na nic nečekala, rychle ven .
Sestry běžely jak nejrychleji uměly do lesa. Doufaly, že tam svým pronásledovatelům uniknou.
Modlitby k Sigmarovy narychlo vyřknuté jim přinesly spásu. Dav podnícený templáři za nimi neběžel. Bylo rozhodnuto.
Vracejí se do Mordheimu!